..........

Rok výzvy

8. února 2017 v 17:58 | anita barrasa |  101 cílů za 1001 dní

Je za mnou první rok na tomto blogu a tím pádem také první rok z výzvy 101 cílů za 1001 dní. V průběhu roku jsem napsala několik článků o již splněných snech, ale to nebyly rozhodně všechny. Ty další uvádím s krátkým popisem v tomto článku. Celková bilance za tenhle rok tedy činí: 26 splněných, dalších 26 rozpracovaných... a zbývá ještě dalších 49. Věřím ale, že času je ještě dost a všechno se dá dokončit!


Splněno (a nenapsáno v samostatném článku):

Porazit kluka v tenise.
O tom bych raději nemluvila. Nevím, pro koho to byla větší ostuda, případně větší trapas. Pro příště alespoň budu vědět, že hrát proti sobě by měli jen sobě rovní nezvýhodnění soupeři. Že nemám na partii proti sobě zvát ty, co v životě drželi raketu maximálně jednou.

Upéct dort.
Upekla jsem ho bratrovi k narozeninám - má je deset dní po mě, 11. září. Protože ještě otec objednal další z cukrárny, dostal nakonec dva - a potom, že zlobivé děti nic nedostanou, naopak, dokonce v dvojnásobném množství - a ten od "profíků" chutnal lépe, to musím uznat. Ale na to, že to byl můj první dort, jsem celkem obstála. Nakonec totiž nebyl vyhozen do koše.

Navštívit čajovnu.
Navštívila bych ji i dříve, ale to bych se nemusela ke všemu sto let odhodlávat a vyhledávat výmluvy, proč tam nejít. Nejdříve proto, že jsem nechtěla jít sama, potom proto, že byla moc velká zima a cesta je daleká... To si člověk říká, že je pohodlnější dát si ten čaj doma, sednout si na kamna a do zimy nevystrčit ani nos. Vonícímu čaji přes celou ulici však nelze odolat ani v nejkrutějším mrazu.

Udělat vlastní paellu.
Měla jsem to štěstí vidět postup, jak se připravuje, přímo ve Španělsku, takže jsem leccos okoukala, i když v našich podmínkách byla příprava krapet jiná. Místo nízké pánve, která se na ni běžně používá, jsem musela vzít zavděk tou klasickou, ale myslím, že to výsledek nijak neovlivnilo.

Ochutnat nové druhy sushi.
Nové druhy... Je pravda, že do této doby jsem neochutnala mnoho druhů vůbec. Tentokrát jsem zkusila několik variací s tuňákem nebo okurkou. Mňam.

Koupit plyšového bílého tygříka a šálu.
Koupila jsem si to ve fanshopu. Už ze mě bude opravdový fanoušek našich úspěšných hokejistů. Pravý občan Liberce.

Vyfotit si východ i západ slunce.
Povedlo se mi to v jeden zoufale utahaný podzimní den, kdy jsem byla od rána do večera ve městě. Je škoda, že ani na jedné z fotek není poznat, co že to na ní vůbec je. Takže žádné romantické fotky východu a západu slunce opravdu nehrozí.

Postavit sněhuláka.
Letošní zima nám přeje. Nevěřila jsem, že v českých podmínkách ještě někdy zažijeme takovou zimu, že se budou dát stavět sněhuláci, ale je to tak!

Jít pouštět draka.
Ten den bylo tak větrno, že jsem si myslela, že uletím i s drakem. Možná jsem si to i přála, ale bohužel, nesplnilo se. Alespoň jsem se na chvíli vrátila do dětství a zavzpomínala na doby, kdy jsme chodili pouštět draky každé odpoledne po školce. Už je to pěkná řádka let, že mě popadla zvláštní nostalgie.

Co mě brzy čeká:

Účastnit se Barvám neutečeš.
20. května, Praha. 101 dní do startu. Nemůžu se dočkat.

Koupit a přečíst nějakou severskou detektivku.
Už mi na stole leží detektivka od Jo Nesba Netopýr. Doufám, že se k ní brzy dostanu.

Udělat nástěnku, psát si tam úkoly a vylepit tam fotky.
To bude trochu složitější úkol. V hlavě mám představu, jak by to přibližně mělo vypadat, ale předpokládám, že v realitě to nebude podobné ani trochu. Musím se donutit k tomu, abych sehnala to nejdůležitější a pak už snad začnu s prací.

Uspořádat všechny své knihy do knihovničky.
Vyprázdnila jsem některé staré skříně a řekla si, že by se mi hodily jako knihovničky. Knihy mám totiž poházené téměř všude bez jakéhokoliv pořádku. Takhle si aspoň v pokoji udělám pěkný čtenářský koutek.

Postavit skleník a zasadit rajčata a okurky.
To nás už čeká brzy. Jen co roztaje sníh, začneme kopat a stavět. Je před námi hora práce. A na jejím konci rajčata a okurky, hurá!

Naučit se na klavír nebo kytaru 5 písniček.
Bohužel jsme byli koncem letních prázdnin donuceni nedostatkem prostoru k prodeji starého klavíru v obývacím pokoji, na kterém jsem ráda hrávala těch pár jednoduchých písniček, které zabrnká i začátečník. Chtěla jsem s tím něco udělat a pozvednout svůj um na trochu vyšší úroveň, ale vzhledem k tomu, že teď nemám kde hrát, budu muset chvíli počkat. V cíli mám naštěstí zapsáno "nebo kytaru", takže už několik měsíců sháním dobrou a levnou kytaru. A na ni se začnu učit hned, jak ji dostanu do ruky. Opravdu!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.