..........

Vánoční čas u Barrasů

27. prosince 2016 v 20:06 | anita barrasa |  z mého života
Původně jsem neměla v plánu psát o Vánocích. Když jsem však zjistila, že (skoro) každý blog obsahuje alespoň jeden článek nějak se těchto svátků dotýkající a z většiny vyzařovala vánoční nálada a radost ze všeho kolem, tak jsem se sama sobě divila, proč zrovna já jsem takový ignorant, který se všemu vyhýbá - nebýt štědrovečerní večeře, tak ani nevím, že se něco slaví. Od doby, kdy žiju se dvěma muži, kteří na tom byli stejně, možná ještě zabedněněji než já, to je takhle vždycky.

Místo stromečku větev z keře na zahradě, jedna chudá ozdoba, kterou před lety vyrobil bratr na vánočních dílničkách, a pod ním pár dárků, aby se neřeklo. Ale co je nejdůležitější? Přece jídlo! Cukroví nevedeme, to nenápadně vyjídáme na návštěvách u příbuzných. Ale nemít bramborový salát a řízky? Ani náhodou. A rozhodně ne v malém množství. Vystačí to na několik dalších dní a ještě budeme pochváleni za to, jak ctíme tradice. A protože jsme učebnicová představa konzumní společnosti, s plnými břichy zasedneme k televizi k pohádkám a budeme na chvíli ztělesňovat vánoční rodinnou pohodu.

Asi si řeknete, že naše svátky jsou moc nudné. Není tomu tak. Hned další den totiž začíná nekonečná série návštěv příbuzných. Po roce vidíme známé obličeje, oblíbené i nenáviděné, i přes nelibost je podarujeme, všem zalžeme, jak moc je máme rádi, vyfasujeme pozornost na cestu a pokračujeme takhle dál, až večer zcela unaveni dorazíme zpět domů. Otec si oddechne: "A máme to za sebou." Zjistí však, že ne na dlouho.

Druhý den totiž míříme za matkou. Pro otce úděl nejtěžší: předstírat na dva dny návrat k matce a ke starým dobrým časům. Podvědomě všichni víme, že to tak není, ale říkáme si, že Vánoce spraví všechno, i ty nejhlubší mezilidské propasti. Tak jsme dva dny úplná šťastná rodinka. Všichni se k sobě chováme mile a vesele, protože jsme se dlouho neviděli, sdělujeme si, co je nového - letos jsem se dozvěděla, že asi budu mít druhého otce, ale naštěstí ho uvidím jen dvakrát do roka - a když už si začneme lézt na nervy, tak si sbalíme svých pár švestek a zase se vrátíme domů na pohovku k televizi.

Ale jo, mám ráda Vánoce. A co vy? Taky napíšete, jak originálně slavíte svátky, abych si nepřipadala jako ten největší ignorant?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zmarsalkova | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 13:41 | Reagovat

My slavíme podobně "zabedněně". Ale s tím rozdílem, že ne tak úplně dobrovolně. Bydlíme v UK a teď jsme se každou chvíli stěhovali. Takže rodinu u sebe nemáme a stromeček jen 15cm blikací plastový nebo letos nově vystřižený z papíru :D
Ale jako ty, jídlo bude vždycky! Salát a řízek jsme jedli tři dny...ale stejně jsme se ho nepřejedli, dala bych si klidně ještě! A cukroví, to jsem teda pekla, právě proto, že tu nemám tu rodinu a nemá u koho ujídat :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.