..........

Co mám ráda na zimě

10. prosince 2016 v 11:48 | anita barrasa |  úvahy
Uznávám, že s tímto článkem přicházím pozdě; sníh, který napadl během týdne, se příliš dlouho "neohřál" a zase roztál v podzimní bláto. I těch pár dní pod bílou přikrývkou ale postačilo k tomu, abych odhodila špatnou náladu a naopak upadla do té studené zimní a zároveň teple domácí. Už od dětství čekám jako na zavolání na ten moment, kdy se začnou vločky snášet k zemi, pojí se v jemné pavučinky a časem sílí v celistvý povlak lesknoucí se pod svitem slunce. Ten první pohled, kdy je ještě všechno hezké, čisté, kouzelné. Stojím na ulici a tančím v rytmu padajícího sněhu jako ve chvíli, kdy jsem to zažila poprvé. Nedokážu si představit život, aniž bych viděla sníh, když vím, kolik takových lidí po celém světě existuje.


Celkem mám ráda zimu. I podzim, jaro, léto, i když každé v jiném ohledu... Každé období má něco do sebe. A ať už je to jakkoliv, každé nás, obyvatele mírného pásu, ovlivňuje. Každého jiným způsobem. Někdo má po tu dobu výbornou náladu, někdo přežívá, někdo se stane úplně jinou osobou, která všechno s tím spojené buď prožívá, nebo ignoruje. Nemusí to být vidět na první pohled. I tak - zkusme se zamyslet. Co v nás vyvolává zima?

Například ve mě je to radost - i když bohužel nejen v tom dobrém slova smyslu. Na základní škole jsme měli krásný výhled do korun stromů na zahradě a ve stínu tmavých smrků to vypadalo jako v pohádce. Tehdy jsem měla velký problém s koncentrací - to mám celkem často doposud (a nejen ze sněhu) a možná je smutné, že mě cosi vybájeného v mysli nebo probíhajícího kolem zaujme více než například můj milovaný dějepis, ale je to tak - a už jsem se nemohla dočkat, až v čerstvé nadílce budeme s kamarádkami dělat andělíčky, vytvářet našeho na pár dnů obživlého kamaráda sněhuláka Pepíka a na nekonečné bitvy se zbraněmi v podobě pořádně studených sněhových koulí. V osmnácti letech už je to složitější. Když to někomu navrhnu, považuje mě za blázna nebo přerostlé dítě v těle dospěláka.

Proto jsem objevila i kouzlo zimy uvnitř. Ten pocit, kdy se utrmácení z cesty konečně vrátíte domů, kde vás obejme příjemné teplo. Sezení doma u krbu s knihou, horkým čajem a perníčky. Předpokládám, že pro většinu z vás zima znamená období Vánoc. I když pro mě už každým rokem těšení na ně ubývá, stále se nemůžu dočkat času, kdy se celá naše rodina sejde; s rozvedenými rodiči a rodinou roztroušenou po dvou zemích je to to nejdůležitější, co si můžete přát. Když se i lidé, kteří spolu jinak mají problém jen promluvit pár slov, usednou vedle sebe k jednomu stolu a alespoň jednou v roce se k radosti svých dětí vrátí do časů, které jim tak chybí.

Mám ráda vrstvy oblečení, které na sebe musím navléknout. Zní to divně, ale cítím se líp, když mám na sobě kabát, svetr a kozačky po kolena. Kulich na hlavě, hřejivou šálu. Asi si připadám líp, když je jádro mého já skryto natolik, že je vidět jen částí mého obličeje. Je pravda, že obléknutí trvá déle, ale zase pak výborně splní svůj úkol v mrazivé zimě. A není nad dlouhé večerní procházky v městě osvíceném lampami a barevnými nápisy. Nebo po romantické Praze či vídeňských trzích. Sice vstávám i vracím se za tmy, má to svá pozitiva. Tichá cesta prázdnou vesnicí pod rouškou tmy a následný příchod domů do světla. Setkání dvou rozlišných světů. Každý má ale něco do sebe.

A jaký svět preferujete vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabča | Web | 10. prosince 2016 v 12:43 | Reagovat

fajn blog
zvu tě na svůj :-)

2 Leri Goodness | Web | 10. prosince 2016 v 18:16 | Reagovat

Každé roční období v sobě něco má, ale mě osobně se nejvíce líbí podzim a léto, je to docela protichůdné, to je fakt. Na podzimu miluju ty vůně a hlavně vzhled krajiny a na létu to bezvadné počasí a slunce (ale nesmí být nad 30 stupňů)... :-D

3 Anita | E-mail | Web | 16. prosince 2016 v 21:48 | Reagovat

Já mám hodně ráda zimu, je to zkrátka moje období. Patřím mezi tu menšinu, která naopak nemá ráda moc léto - je děsné horko, pořád se musíte sprchovat, jelikož se potíte; někdo jako já třeba je náchylnější na slunce, takže má hned úpal a tak.. Ale každé období má své pro proti. Ale zimu mám zkrátka nejradši, je to období Vánoc, pohody a klidu. A já prostě miluju chladné počasí.

Moc krásně napsané, opravdu. Úplně jsem si dokázala představit ty dva rozdílné "světy".

4 Ann Taylor | Web | 17. prosince 2016 v 22:02 | Reagovat

Jo, taky to mám ráda. Vlastně mám zimu nejradši. A taky mám ráda, když člověk ráno vyjde do mrazu a ten mráz cítí. Jako čichem. Jak voní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.