..........

Tomu, na koho mám hezkou vzpomínku

28. srpna 2016 v 12:28 | anita barrasa |  30denní dopisová výzva

Milá Emmo,

píše ti tvá kamarádka z dětství. Ta málomluvná Nanni, pamatuješ? Nedávno jsem si zase procházela svým přemýšlivým obdobím a připomínala si krásné i krušné okamžiky, blízkou či i dost dávnou minulost. Řekla bych, že chvilky s tebou ve školce jsou jedny z nejranějších vzpomínek, které mi utkvěly v paměti. Byla jsem tam jako kůl v plotě. Nerozuměla jsem, nechápala, možná ani chápat nechtěla. Ztratila jsem se mezi neshodami u nás doma a nechytila se dobře ani mezi vrstevníky ve školce. Vím, že se tam o mě všichni starali, jak nejlépe mohli a na nepochopení dětí jsem si taky nemohla stěžovat. Pamatuji si, že jsi nebyla jak ostatní děvčata, už tenkrát jsi byla svá, originální, vždycky chodící proti proudu. To já sice nejsem a já se naopak raději vždycky držela zpátky - asi by ses smála, kdybys mě viděla při chvílích, kdy jsem se chovala naprosto spontánně, asi bys ve mně tu pětiletou holčičku nepoznala - ale když jsme se seznámily, byly jsme skvělá dvojka.

Vím, že ses někdy chovala špatně. Na pískovišti ti nedělalo problém všem pošlapat bábovičky, mně jsi do nich malovala prstíkem usmívající se smajlíky, a přestože jsem se na tebe tenkrát čertila, nakonec jsi ze všeho stejně vyvázla bez problémů - dokázala jsi mě vtáhnout do různých dobrodružství, říše fantazie a pohádek, že jsem na zbořenou počmáranou bábovičku rázem zapomněla.

Jedna z mých nejoblíbenějších vzpomínek je na prázdniny, po kterých už jsem nastupovala do školy. Doma jsme měli malého brášku a já si zrovna vzala do hlavy, že se o něj musím starat, přestože to mohl udělat kdokoliv jiný. Ty jsi to tenkrát nechápala, ale vím, že když se ti narodila sestřička, byla jsi na tom jako přes kopírák. Opatrovala jsi ji a střežila jako oko v hlavě. Ale tehdy jsi neváhala vzít mě, kočárek se spícím Kubou a vyrazit na další ze svých mnoha dobrodružství. (Kdyby sis představila, jakou zlost na mě tenkrát matka měla!) Nevěděly jsme, jak moc je to nebezpečné. Přemluvilo mě tvé bezprostředné zvolání: "Bude sranda! Pojď!" Vrátila jsem se domů pozdě večer s odřenými koleny a lokty a pekelně unavená, protože ses rozhodla prozkoumávat námi dosud neprobádaná místa, honily jsme se přes les, schovávaly se a pokoušely se hledat poklad i po tmě, když nás ozařoval jen úzký sloup baterky. A jako hrdinky jsme přišly domů, když se naši rodiče málem ukousali strachy, a my se ještě radostně smály. (To, že to byly vážně blbý nápady, mi došlo až o dlouhou dobu později. No co, byly jsme děti... Ale stejně to byly nádherné zážitky!)

Ty časy už jsou dávno pryč, ale vzpomínky nám zůstanou. A lidé, kteří je tvoří, budou zapsáni v našich srdcích. Dětství už je dávno za námi, přesto se k němu budeme rádi vracet. Já jsem ti vděčná, že si pomohla, aby mé vzpomínky na "mládí" netvořily jen ty špatné zážitky, ale i desítky skvělých momentů, kdy jsem si připadala jako veselé bezstarostné dítě. A třeba jednou dojde na tvá slova: "Určitě spolu ještě jednou zažijeme nějaké dobrodružství!" No a co, že už je nám pomalu osmnáct! Na věku přece nezáleží.

Těším se,

Anna
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iris | E-mail | Web | 28. srpna 2016 v 13:41 | Reagovat

Krásně od srdce napsaný :-)
Na to člověk nikdy nezapomene.

2 Sabča | Web | 29. srpna 2016 v 16:03 | Reagovat

bezva blog, zvu tě na svůj :-)

3 Slečna P. | Web | 29. srpna 2016 v 17:46 | Reagovat

Napsala jsi to moc krásně. Na hezké věci se rádo vzpomíná!

4 Mirka | Web | 29. srpna 2016 v 18:37 | Reagovat

Moc krásný, na takovéto věci se nezapomíná :-)

5 Susane S. | Web | 29. srpna 2016 v 19:24 | Reagovat

Věřím tomu, že s Emmou ještě nějaké pořádné dobrozdrůžo zažijete! :-) Moc pěkná vzpomínka. :-)

6 AriaLissa | E-mail | Web | 29. srpna 2016 v 20:35 | Reagovat

Opravdu pěkně napsané :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.