..........

Nejlepší kamarádce

26. června 2016 v 10:36 | anita barrasa |  30denní dopisová výzva

Milá R.,

chci rovnou začít omluvou. Nejen za to, jak se chovám v poslední době, ale také dobře vím, že jsem se k tobě v minulosti mnohokrát nezachovala tak, jak by sis zasloužila. Od té doby, co jsme se staly kamarádkami, jsi pro mě začala být takovou ochránkyní, velkou sestrou v okolním velkém světě, který by mě bez tvé pomocné ruky převálcoval. Když by se na nás někdo neznámý podíval, řekl by, že bych to měla být spíš já (jako vyšší a silnější, zatímco ty jsi menší a drobnější) - ale už vím, že ty jsi z nás dvou ta více rozumější a já se zase víc řídím city. Občas se musíme vzájemně usměrňovat. Člověk by řekl, že jsme rozdílné a nemůžeme si rozumět, ale myslím, že ta rozdílnost je právě to, co nás spojuje dohromady.

Vím, že tobě můžu říct cokoliv a nebudeš mě jako snad jediná z mého okolí hanit za moje názory a za mé postoje, protože jim připadají dětinské, ale ty dokážeš pochopit, jaká opravdu jsem, že to, co ostatním připadá jako maličkost, má pro mě nevyčíslitelnou cenu, ty jsi se mnou prožívala všechna těžká období, když mě všichni, koho jsem za přátele považovala, opustili. Překonala jsi moje záchvaty amoku, kdy na tebe bezdůvodně křičím, překonala jsi to, že jsem nenáviděla tebe i celý svět, překonala jsi čtyři týdny, kdy jsi musela být jen v mé přítomnosti, která věřím, že nebyla někdy zrovna dvakrát příjemná. A když jsem na tebe křičela na náměstí plném lidí, nenaštvala ses, protože jsi věděla, že už budu taková. A že se nezměním. Proto si tě vážím ještě více, že jsi schopna se přátelit s takovou osobou, jako jsem já.

Musím říct, že když vzpomínám na všechny naše společné okamžiky, vybavuji si dost svých selhání a průšvihů. Často si říkám, že bych se ti měla odvděčit, že už si mě dávno nehodila přes palubu, čemuž by se nemohl nikdo divit. Dělala jsi pro mě tolik věcí z dobré vůle, dělala jsi to, co jsi vůbec nemusela, ale záleželo ti na tom, abych se nezřítila do dalších malérů. Myslela jsem si, že mi ubližuješ, když jsi mě chránila. Dělala jsi pro mě to, co jsem si ani nezasloužila. Vím, kolik špatných věcí jsem zavinila. Zároveň ale vím, že jsme spolu prožily spoustu krásných chvil, nezapomenutelná prokecaná odpoledne, naše esemesky o čemkoliv a kdykoliv a tisíce možná malých a nedůležitých, ale i tak skvělých zážitků. Doufám, že jich zažijeme ještě spoustu a zůstaneme tou nerozlučnou dvojicí, kterou nic nerozdělí.

Právě proto ti chci napsat něco, co by se do jedné esemesky nevešlo. To, že si našeho přátelství moc vážím a jsem ráda, že mám takovou kamarádku, jako jsi ty. Těším se, až o prázdninách přijedu za tebou do Hradce a zase mě rozveselíš a ochráníš před velkým světem, jako už mockrát.

A.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy | Web | 26. června 2016 v 10:51 | Reagovat

to je hezky napsáno :-)  ;-)

2 Slečna P. | Web | 27. června 2016 v 17:27 | Reagovat

Páni! Napsala jsi to naprosto krásně a úplně jsem si představila sebe a kamarásku, i když mi máme ty osobnosti a vlastně i vzhled celkem podobný :)

3 Kate. | Web | 28. června 2016 v 15:45 | Reagovat

Co víc říct, napsala jsi to opravdu krásně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.