..........

Hlavu vzhůru

12. dubna 2016 v 19:58 | anita barrasa |  téma týdne
Možná slova "hlavu vzhůru" zní optimisticky a neměla bych jimi opovrhovat, ale když si vzpomenu na to, jak jsou občas zneužity v nevhodných situacích, dochází mi, že mají jinou tvář. Jasně, že jsem ráda, když to uslyším z úst blízkého přítele, který stojí po mém boku a dokáže odtušit, jak se asi cítím, ačkoliv mu neříkám všechno, čím se moje mysl trápí, všechna úskalí svých problémů, ale vím, že je se mnou a podpoří mě, kdykoliv bude potřeba. Tato slova jsou toho součástí. Nedám dopustit na kamarádčino optimistické "Ale no tak, hlavu vzhůru, bude zase líp!"

Ona mě zase dokáže nakopnout, ať už jsou problémy sebevětší, pochopím, že bych se tím neměla dál zaobírat. Naopak když nějaký problém mám, nebo jen jednoduše den blbec, hned začne vymýšlet návrhy na to, jak tu náladu zase vylepšit - vyrazit někam za zábavou, případně připravit recept, jak se zbavit černých myšlenek. Většinou jsou úspěšné.

Na druhou stranu je těžké přijmout jen slova, když očekáváte pomoc. Svěříte se člověku se svými nesnázemi, očekáváte to, že přinese nějaké rozuzlení, pomůže vám se s tím vyrovnat. Často jsou ale tato slova spíš výrazem odbytí, ignorování vašich problémů. Sama jsem takhle naletěla. Nepravým přátelům jsem říkala věci, které jsem si měla nechat pro sebe, a doufala, že pro mě mají pochopení - všechna ta povzbudivá slova mi dodávala důvěru, že to vše myslí vážně a jen jednoduše neví, jak mi pomoci.

Ale pouze zneužili mé důvěry a místo očekávané pomoci přišly pomluvy a z mých problémů se stala veřejná zábava. Možná se to ani tolik netýká tohoto tématu. Ale nemůžu říct, že mě nebolela zpětně právě tato slova.

Nemám nic proti takové slovní podpoře, mnohdy i právě toto je účinnější než činy. Ale díky tomu jsem pochopila, že praví přátelé podporují, pomáhají a snaží se přijít na jakoukoliv pomoc v obtížné situaci. Je to jen na člověku, jak se vyrovná se svými myšlenkami, s tím mu nikdo nepomůže, ale pokud bychom byli bez svých přátel, k ničemu takovému bychom se sami od sebe nedokopali. Potřebujeme mít kolem sebe lidi, kteří podají pomocnou ruku, budou se zajímat nejen o úspěchy, ale i ty špatné věci, které možná bývají skryty v koutech duše, ale je dobře, když vyplavou na povrch a máte nějakou osobu, se kterou i tyto věci odezní a budete plout světem s hlavou vzhůru.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sarushef | Web | 13. dubna 2016 v 18:17 | Reagovat

takhle by mel asi premyslet kazdej. skoda, ze to tak neni, hehe

2 sleepywolf | Web | 14. dubna 2016 v 18:13 | Reagovat

Jako by jsi mi to brala z úst a cítím úplně to samé. Nejlepší je, jak jsi napsala "je těžké přijmout jen slova, když očekáváte pomoc." Suouhlasím, nejhorší je, když občas něco dělám pro druhé a doufám, že se mi to vrátí a ono nic, tak sem pak smutná, ale nemůžu to očekávat no :(

3 Anna | Web | 15. dubna 2016 v 18:15 | Reagovat

Velmi zajímavý pohled na téma týdne, řekla bych, že jsi ho zatím pojala asi nejvíce originálně. A souhlasím s tebou.
I já jsem se setkala s podobnou situací, navíc celkem nedávno - snad rok zpátky bych ještě řekla, že jsem rozhodně v té oblíbené vrstvě lidí. Ale to je jen jeden pohled na věc, navíc, všem jsem vše a říkala, všem jsem věřila. Dnes mám už jen jednu opravdovou přítelkyni a jedna dívka se ke mně chová moc mile, že si začínám myslet, že jednou jí bude i ona. Hlavu vzhůru si dovolí říct jenom ony dvě, těm ostatním jsem ukradená stejně, jako jsou nyní ukradnutí oni mně.

Velmi pěkný článek :)!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.