..........

Hledání lásky na ulici

26. března 2016 v 13:03 | anita barrasa |  z mého života
Uběhl už více jak měsíc od doby, kdy jsem psala o mé snaze najít tátovi ženu na seznamce, a teď přichází pokračování. Myslela jsem, že když se nějaká konečně objeví, zbavím se všech svých povinností (budete si myslet, že jsem rozmazlený fracek, který si bojí v práci smočit ruce, ale to zase ne... jen se cítím být na všeobecnou hospodyni domácnosti zatím mladá) a doma zavládne nějaký řád, který já, otec a bratr postrádáme od doby, co nás měla máma v Německu pod palcem. A to už je to rok. Zkrátka už to potřebuje někoho, kdo tři lenochy dokáže uklidnit, ale zároveň rozpohybovat. A nezbláznit se z toho.


Na seznamku jsme se rozhodli vykašlat, po třech šílených zkušenostech jsme se rozhodli, že na to půjdeme jinou cestou. Ale jakou, že ano? Otec sedí u televize, venku se mihne pouze, když vstupuje do auta a jede do práce, pak když vychází a jde do kanceláře. Potom stejný průběh, když se z práce vrací domů. V jejich práci jsou jen staré babky nebo mladé sekretářky, které sice mají pěkná prsa, ale mozek velikosti hrášku. Nebo takový je alespoň můj dojem. Kdybych měla prsa jako ty dvě a pěkný obličej, mohla bych tam se svým dosud dosaženým vzděláním (základním) asi dělat taky. Při krátkém vstupování a vystupování z auta nejspíš nikoho taky nepotká.

První pokus byl, že ho vytáhnu na fotbal, aby ho neviděl pouze na televizní obrazovce jako každý víkend, ale taky naživo a ne ten uhlazený anglický, ale špinavý český vesnický. Dopadlo to tak, že si tam dal pivo s chlapy z vesnice a neslušně se tam vyjadřoval, že o tom věděla ráno celá vesnice, že je to sprosťák. To, že nebyl při smyslech, už nikoho nezajímá. Je to přece sprosťák. Vesnické feministky si na něm jistě pochutnají.

Nakonec jsme ho včera s bratrem vytáhli ven na procházku. Slunce se nám sice schovalo za hory, ale pohyb na čerstvém vzduchu nikdy neuškodí. Přemluvila jsem ho, ať se jde podívat ven na naši krásnou jarně rozkvétající přírodu. Cestou jsme potkali běžce, jejichž sledování mě trápilo, protože jak ráda bych také vyběhla, ale šla jsem poslušně s rodinou šnečím krokem. Za nějakou chvíli jsme potkali jednu paní, která bydlí kousek od nás, ale nikdy jsme se příliš nebavili, já ji znala jen od vidění, pouze jsme se pozdravily. Při tomto setkání jsme se ale všichni dali do řeči. Vypadalo to, že si s otcem rozuměli. Já s bráchou jsme tam jen postávali a asi hloupě křenili, ale zároveň nám přišlo hloupé odejít a nechat v tom tátu vymáčet samotného, když to celé byl náš nápad, i když s velkou pomocí náhody (dalo by se říct i zázraku).

Od obecných témat se dostali k povídání o sobě. Otec nevěděl, co o sobě říct, ale bylo na něm vidět, jak se snaží zapůsobit. Jaké zklamání pro něj potom bylo, že paní je šťastně vdaná. Od té doby o ní neustále mluví. Zamiloval se a tohle byla pro něj asi rána do srdce.

I tak si slíbili, že zůstanou v kontaktu. Příští neděli k nám přijde na přátelský oběd společně s manželem, synem a dcerou. Bratr už vyzvídal, kolik je slečně let a jak vypadá. Chudák se má asi na co těšit. Na bratrovo nahánění a na mou maličkostí ukuchtěné jídlo. Ale kvůli ní tohle všechno nedělám. Snad bude hlavně táta spokojen.

A nebude se trápit dalším zklamáním a začne zase žít.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucka | E-mail | Web | 26. března 2016 v 13:58 | Reagovat

Hlavní je, aby si taťka opravdu nedělal plané naděje, pokud je paní šťastně vdaná, tak takový vztah nemá smysl, ale na druhou stranu, když z nich budou přátele, mohou vyrazit společně do společnosti, kde může potkat třeba nějakou její kamarádku... :-) Držím palce, aby to dobře dopadlo. :-)

2 crazyjull | Web | 26. března 2016 v 15:39 | Reagovat

Určitě nakonec někoho tátovi najdete. :)

3 ➳ whatwelivefor | Web | 26. března 2016 v 16:02 | Reagovat

líbí se mi jak se snažíš tátovi pomoct :) .. aspon navázal nějaký ten kontakt, třeba ona ho dovede k té pravé :) přeju, aby se to stalo co nejdřív, aby jsi ty měla klídek :)

4 cincina | Web | 27. března 2016 v 19:05 | Reagovat

Wow, je úžasné, že takhle chceš tátovi pomoct:) Myslím si, že jednou to určitě ocení.
Škoda, že paní je vdaná:) Protože jako souhra náhod by to bylo skvělé seznámení!:D

5 Simix | Web | 27. března 2016 v 20:23 | Reagovat

~Čaué~
Hledání vztahů je docela složité. A když už se najde někdo dobrý, je buď zadaný nebo těžce dostupný. Je fajn, že jsou aspoň v kontaktu :)
Třeba si časem ještě někoho najde :)

6 Ďábelská Victoria Renkse | Web | 28. března 2016 v 6:34 | Reagovat

Jo moje láska na první pohled už je rok mrtvá...Jo na tu chvíli co jsem ho viděla poprvé nikdy nezapomenu... :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.